Kniha Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální? je příspěvkem do debaty o tom, zda současné nastavení našeho právního řádu má stejné dopady na ženy a muže. Původně to byli jen muži, kdo ovlivňoval obsah společenských i právních pravidel. Ženy nemohly volit ani studovat, a i poté, co tyto možnosti získaly, měli a mají většinu v parlamentech, vládách i na nejvyšších soudech stále muži a z těchto svých pozic dále obsah práva vytvářejí. Jednotlivé texty v této knize na konkrétních případech poukazují na to, jaké negativní důsledky může mít aktuální právní úprava i praxe na životy žen (nebo mužů, a to nejen těch, kteří nesplňují tradiční představu o své roli v rodině a společnosti). Jednotlivé texty uvozují příběhy imaginárních postav či citáty, jež jednoduše ilustrují tyto konkrétní zraňující situace, jimiž se pak autorky a autoři zabývají ve svých textech.

Příběhy

Františka Plamínková,[1] učitelka a jedna z nejvýznamnějších osobností českého ženského emancipačního hnutí, vítala československou národní revoluci let 1918/19 nejen jako osvobození národa, ale též jako zrovnoprávnění žen: „Pro ženu prohlášení svobody národa bylo prohlášením jejich lidských práv!“ Pro ni i další liberálně smýšlející aktivistky znamenaly vzrušené měsíce revoluce naplnění jejich snah…
více
Tetyana je vysokoškolsky vzdělaná Ukrajinka, která se z ekonomických a politických důvodů spolu se svým manželem v roce 2010 přestěhovala do České republiky. Oba zde po celou dobu pobývají legálně a pracují na základě pracovního povolení v sektoru zdravotnictví. Oba manželé prostřednictvím svého zaměstnavatele odváděli příspěvky do českého systému veřejného zdravotního pojištění. Po…
více
Markéta a Hannah se poznaly během svých studií ve Vídni. Je to již několik let od chvíle, kdy se rozhodly společně usadit v Mikulově. Hannah však stále dojíždí za prací do Rakouska, kde se narodila. Na začátku roku 2019 – krátce poté, kdy to umožnilo rozhodnutí rakouského ústavního soudu[1] –, uzavřely…
více
„Mezinárodně právní struktury a principy se vydávají za ‚lidské‘ – univerzálně aplikovatelné soubory standardů. Přesnější by ale bylo popsat je jako mezinárodní mužské právo,“[1] napsaly v roce 1991 ve svém článku tři významné anglosaské feministické autorky. Toto tvrzení může na první pohled působit překvapivě. Neplatí snad, že mezinárodní právo je soubor…
více
Tři mezinárodní smlouvy přijdou do baru (respektive, v našem případě před vlády a parlamenty postkomunistických zemí střední Evropy). Jsou to trojčata a mají velmi podobná hmotněprávní i procesněprávní ustanovení. Jen jedna je ale o právech žen a používá pojem genderu. Tu vykopnou. Náhoda? Nemyslím si… Příspěvek posuzuje tzv. Istanbulskou úmluvu z…
více
Česká republika, rok 2009: Veronika se po úspěšných studiích v České republice vydala na studia do Velké Británie, odkud přijela navštívit své rodiče a vzala s sebou svou kamarádku. Zoe však není jen kamarádkou, je ženou, do které se Veronika zamilovala a kterou Veronika přijela rodičům představit jako svou partnerku. Veronika se…
více
Jana s Honzou se seznámili na právnické fakultě. Dohromady je spojil sen o spravedlivém a zlo potírajícím světě, oba se proto zhlédli v advokacii. Janě již táhlo na třicet, studovala druhou vysokou školu a byla také na dvouleté stáži v Chicagu, rozhodli se proto po úspěšných státnicích, že současně s nástupem do práce vyzkouší,…
více
Rovnoprávnost ženy je u nás zakotvena v ústavě. Žena, když chce, může být strojvůdkyní, nebo poslankyní, prostě čím si zamane. Ústava jí k tomu dává plné právo. Já jsem si zamanula, že budu ředitelkou podniku, v němž jsem zaměstnána. Můj muž Karel měl tutéž práci jako já, stejné vzdělání a stejné platové zařazení.…
více
Klaudie se přestěhovala do nového města, což s sebou neslo i nutnost zajistit si přístup ke zdravotní péči. Na základě doporučení své známé si našla nového gynekologa. Na třetí prohlídce jí během vyšetření do vagíny několikrát vsunul svůj penis. Nejprve si toho Klaudie nevšimla, když přišla na to, že se děje…
více
„Jako máma postiženého dítěte si myslím, že úroveň státu se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o ty nejslabší články v tom systému. A já si přeju, aby se to změnilo, aby stát si to uvědomil a aby stát nám ukázal tu sílu.“ Matka syna s autismem, který se začal…
více
Marie je úspěšnou manažerkou. Stojí v čele české pobočky nadnárodní korporace a je velmi dobře finančně zabezpečená. Že nemůže počít dítě přirozenou cestou, se Marie dozvěděla, když jí bylo 25 let. V té době byla zasnoubená s Jiřím. Když se později vzali, rozhodli se pro asistovanou reprodukci. Poté, co byla odebrána Marii vajíčka,…
více
Píše se rok 2016. Čtyřicetiletá Nataša je v Rusku stíhaná pro vraždu. Po dlouholetých útrapách a násilí ze strany svého manžela, nezaměstnaného alkoholika, ho chladnokrevně ve spánku zabila několika ranami nožem. Nyní čeká ve vazební věznici v Tomsku na verdikt soudu. Od své advokátky se dozvěděla, že před Evropským soudem…
více
„Pro něj se hudba stane možná povoláním, zatímco pro Tebe může a měla by vždycky být ozdobou a nikoliv základem tvého konání; jemu je proto třeba promíjet ctižádost, dychtivost uplatnit se v každé záležitosti, která se mu zdá důležitá, neboť se k tomu cítí povolán, avšak tebe nectí o nic…
více
„… a to bylo poprvé, kdy jsem se osobně setkala s genderovou diskriminací,“ pošeptala mi kolegyně během jednoho z profesních setkání, když zakončila svůj příběh o tom, jak se přihlásila na stáž na vyšší stupeň soustavy, společně se svým kolegou. Oba v té době pracovali na stejném státním zastupitelství, věnovali…
více
Známý a uznávaný filmový producent si pozval mladou herečku, aby probrali její roli v jeho nadcházejícím filmu. Když dorazila do lobby jeho hotelu, kde se setkání mělo konat, jeho asistent ji poslal do producentova hotelového pokoje. Tato změna místa ji přišla zvláštní, ale měla pocit, že si nemůže dovolit se proti…
více
Bylo jí třináct, když se přes videochat začala seznamovat s novými lidmi poté, co se přestěhovala za svým otcem. Často od nich slýchala komplimenty: jsi překrásná, úžasná, nádherná. Jeden z nich ji ovšem po roce naléhání dokázal přesvědčit, aby na videu obnažila svůj hrudník. Pak pro ni začalo peklo. Nejprve ji vydíral, aby…
více
Nesouhlasné stanovisko soudce Pala, Mezinárodní vojenský tribunál pro Dálný Východ, Tokio, 1945: „Plukovník Steward, předsedající v Chatham House, považoval události, ke kterým došlo v Nankingu, za politováníhodné, nicméně ‚cokoliv se nyní děje, se Japonci pravděpodobně naučili od ostatních národů‘.“[1] Azuma Shiro, jeden z prvních vojáků japonské armády, který se vyjádřil ke…
více
Petra už rok nespí. Každou noc se jí vrací ve snu vzpomínka na opakované znásilnění a na obličej jeho pachatele. Oznámením znásilnění na policii se nic nevyřešilo. Pachatele sice potrestali, ale jen podmínkou, a u soudu se k ní chovali hrozně, jako by jí nevěřili. Soudce Petře slíbil, že se s pachatelem…
více
Petra Buzková byla političkou významné české strany, dokonce její místopředsedkyní a ministryní školství. V roce 2000 investigativní novináři zjistili, že poradci premiéra Miloše Zemana (ze stejné strany jako politička) proti ní připravovali dezinformační operaci, v jejímž rámci se o ní mělo mimo jiné rozšířit, že se živila prostitucí, spolupracovala s…
více
Alena je Romka, pochází z chudé rodiny, se svým manželem a čtyřmi dětmi žijí na ubytovně na předměstí Kladna, kam se před měsícem přestěhovali, aby byla blíže své sestře. Její manžel je dva měsíce ve výkonu trestu odnětí svobody. Poté, co nebyla schopná zaplatit nájem na ubytovně, protože jí nepřišel doplatek…
více
Azhar a Fatima jsou ženy původem z Iráku, které se staly obětí mučení a znásilnění spáchaného příslušníky milicí Al-Hašd Al-Šá´bi. Před pronásledováním uprchly do Evropy, aby požádaly o mezinárodní ochranu. Po cestě plné útrap v rukou pašeráků obě překročily vnější hranici Evropské unie v Bulharsku, kde jim byla zaregistrována azylová…
více
Děkan právnické fakulty veřejné vysoké školy připravuje vyhlášení výběrového řízení na vedoucí/ho jedné z kateder, zároveň na tuto katedru hledá novou administrativní posilu. Vnímá přitom, že zatímco většina kateder má ve svém čele muže, za administrativu je všude bez výjimky odpovědná žena – sekretářka. Děkan by rád formuloval výběrové řízení…
více
Její matka dlouho nekojila, stejně jako spousta žen před sametovou revolucí a mnohé její kamarádky. Ona-prvorodička se však rozhodla, že kojit chce. U gynekologa dostala těhotenský balíček s kojeneckou lahví, dudlíkem, spoustou reklamních brožurek, jak kojit a pečovat o dítě. Porod byl náročný. Po něm jí na pár minut přiložili…
více
Do uzávěrky již zbývá pouze několik minut. Reportér zuřivě dopisuje svůj příspěvek odhalující závažný politický skandál. Navzdory výhrůžkám a zastrašování na něm pracoval několik dní téměř v kuse, pouze s krátkými přestávkami na spánek. Díky svým kontaktům věděl, koho se zeptat, a díky své intuici poznal, které zdroje přesvědčí spíše tlakem,…
více
Adéla už zkusila, co se dalo. Babské recepty na otěhotnění, umělé oplodnění, které však nemělo skoro žádnou šanci se udržet, i vážný rozhovor o adopci s Petrem. On však nechce mít žádné cizí dítě, chce, aby jeho firmu zdědil jeho syn, krev jeho krve. Zatím má sice Adéla pocit, že se…
více
Istanbulská úmluva[1] Článek 3: c) „Gender” znamená sociálně ustanovené role, chování, jednání a vlastnosti, které příslušná společnost pokládá za odpovídající pro ženy a muže;  Článek 12: 1. Smluvní strany přijmou nezbytná opatření k prosazování změn sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů za účelem vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a…
více
Klárka žije se svou mámou a mladším bratrem v Olomouci, letos půjde do třetí třídy. V poslední době se jí do školy moc nechce, spolužačky se jí totiž začaly stranit. Po vyučování, než začne družina, se všichni rozeběhnou do školní jídelny, jediná Klárka musí domů. Její matku to trápí, platit školní obědy…
více
Devět z deseti žen doporučuje přípravek na praní a mytí nádobí. Matky si nemohou vzít volno, protože jejich partner nezvládne péči o děti. Mladé ženy se vdávají za staré muže, které si „berou jen pro peníze“. Ve vztahu k mužům si ženy neušetří žádnou výčitku na nejrůznější maličkosti, až muž…
více
Paní Gita je matkou dvou synů. První chlapec se narodil císařským řezem. Po téměř třech letech znovu otěhotněla. I druhý porod byl komplikovaný. V době, kdy ležela v bolestech na porodním sále, jí byl dán k podpisu nějaký dokument. Měla velké bolesti a strach, protože docházelo ke komplikacím. V tu chvíli lékaři věřila. Dokument…
více
Eva na tom není dobře. Před měsícem ji znásilnil neznámý muž. Má za to, že kvůli její práci: přes odpor rodiny se snaží ve své zemi propagovat lidská práva. Přemýšlí o tom, že snad nedělá nic tak strašného, jen rozdává letáky a přednáší. Její stát není úplnou diktaturou, ale je…
více
„Na oddělení naštěstí pracovala i jedna citlivá porodní asistentka, Bc. X X. Ráda ženám nabízela i jinou porodní polohu než polohu na zádech, běžně praktikovanou a kontraproduktivní. Směla jsem s ní být u porodu ženy, která rodila v poklidu. Pomalu se otočila na bok, za chvilku byly vidět vlásky miminka,…
více
„Jsem přesvědčená, že jedním ze základních prvků v boji proti nerovnosti a diskriminaci je to, aby se ve veřejném prostoru vyskytovaly vzory, které mladým dívkám mohou ukázat, že mají různé příležitosti a že ony samy mohou dosáhnout takových míst. Z tohoto pohledu byla dlouhá nepřítomnost žen mezi hlavními vyjednavači velmi problematická, neboť…
více
„Otázka, kterou si kladu, není ‚Jak podstoupit změnu pohlaví?‘, ale ‚Jak můžu začít žít autentický život?‘“[1] Tereza již mnoho let žije jako žena, přestože při narození ji okolí identifikovalo jako chlapce, a tak také byla vychovávaná. Od malička se v chlapecké roli necítila příliš dobře. I když se jí snažila…
více
„Soud jim buď nerozumí, nebo jsou mu úplně lhostejné rafinované praktiky, kvůli kterým se ženy mohou stát oběťmi platové diskriminace. Kongres chtěl upravit praktiky, ke kterým dochází v reálném světě. Tento svět soud dnes ignoruje. Na počátku nemusíte vědět, že muži dostávají více. Až časem se může objevit silný důvod pro…
více
Anna Procházková jde v noci městem a nese své dítě. Přijde na rozcestí tří ulic, jedna je tmavá, jedna slepá a jen poslední osvětlená, vydá se tedy po ní. Najednou k ní přijde muž, nabídne jí drogy a vyzdvihne pouze jejich pozitivní účinek. Vzápětí přistoupí další lidé, povalí ji na zem, kde…
více
Martina se vrátila po dvou letech na rodičovské do práce. Nejdříve s překvapením ze mzdového výměru zjistila, že její mzda je stejná, jako když odcházela na mateřskou, ačkoli se odborům v obou letech podařilo pro zaměstnance vyjednat několikaprocentní navýšení mezd. Když se zajímala o možnost výkonu části práce z domova, aby si mohla…
více
Otec se synem se vydali na výlet. Jeli autem a bohužel se stali účastníky dopravní nehody. Otec zemřel. Chlapce dopravili sanitkou se závažnými zraněními do nemocnice, protože byla nezbytná operace. Ihned ho vezli na sál, ale tam, jakmile chirurg zjistil, o koho jde, vykřikl: „Já ale nemohu operovat vlastního syna!“…
více
„Feminismus – nikdy jsem přesně nevěděla, co to je. Jen vím, že mě lidé označují za feministku, kdykoli vyjádřím názory, které mě odlišují od kusu hadru.“ Britská spisovatelka Rebecca West, 1913 Příspěvek se zabývá pojmy feminismu a genderu v českém právním kontextu a pokouší se jak zhojit jejich neznalost či špatné…
více
28letá Guo Qunjuan果勤娟 žila na vesnici v provincii Yunnan云南 v okrese武定. Žila poněkud netradičně, ve společné domácnosti s manželem a svými starými rodiči.[1] Její manžel byl drogově závislý násilník, který měl za sebou již několik konfliktů s policií a povinných léčení. Opakovaně napadal Guo i její rodiče, její otec dokonce…
více
Vanja se narodil v roce 1989 v Německu a do knihy narození byl zapsán jako dívka. S ženským, ale ani s mužským pohlavím a rolí se však neztotožnil. S odkazem na nestandardní skladbu svých chromosomů (X0) a za podpory kampaně Dritte Option (Třetí možnost) se proto rozhodl v roce 2014 domáhat soudní cestou, aby jeho…
více
Sedmatřicetiletá účetní Lucie se po dvouleté rodičovské dovolené vrátila do práce. Každodenní práce od půl osmé do čtyř hodin pro ni byla nereálná, ale zkrácení úvazku si nemohla kvůli financím dovolit. Protože se obávala, že ji kvůli problémům zaměstnavatel[1] vyhodí, zeptala se své známé – právničky, co má dělat. Ta…
více
Adam a Eva se potkali jako spolužáci na právnické fakultě. Padli si do oka a stali se celoživotními partnery. Oběma učarovalo povolání soudce,[1] po fakultě nastoupili nejprve na Nejvyšší soud jako asistenti, pak chvíli pracovali jako justiční čekatelé na krajském soudě a těsně po třicítce dosáhli svého cíle. Byli jmenováni…
více

Autorstvo

Kristýna Molková Foukalová

je asistentkou soudkyně Ústavního soudu Kateřiny Šimáčkové. V minulosti působila v Lize lidských práv, jako asistentka soudkyně na Nejvyšším správním soudě a dočasně také jako právnička na Evropském soudě pro lidská práva ve Štrasburku. Vedle oboru práv vystudovala též mezinárodní vztahy a bezpečnostní a strategická studia. Příležitostně přednáší a publikuje…
více

Zuzana Fellegi

je právničkou a lektorkou na Fakultě práva a Fakultě mezinárodních vztahů a diplomacie Anglo-americké Univerzity v Praze. Studovala mezinárodní právo, lidská práva a evropskou komparativní politiku na Muhlenberg College v USA, Humboldtově univerzitě v Berlíně, a na Sciences Po a l’ENA v Paříži. Dříve pracovala pro Evropskou komisi v oblasti justice a…
více

Kateřina Šimáčková

byla patnáct let advokátkou, poté soudkyní Nejvyššího správního soudu a nyní je soudkyní Ústavního soudu. Působila v Legislativní radě vlády a Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu Evropské unie. Je členkou vědecké rady právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze, ad hoc soudkyní Evropského soudu pro lidská práva, náhradnicí…
více

Irena Marková

po studiu práva a francouzštiny na Masarykově univerzitě v Brně absolvovala roční studium na Institutu politických studií ve Štrasburku. V letech 2001–2016 pracovala jako právnička v Kanceláři Evropského soudu pro lidská práva a v Sekretariátu Rady Evropy (oddělení pro výkon rozsudků ESLP). V letech 2016–2017 působila jako právní asistentka soudkyně…
více

Lucia Madleňáková

se již během studia na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci se věnovala otázkám náboženské svobody, jimž věnovala svou diplomovou, rigorózní i dizertační práci, a k nimž publikovala dvě monografie (Výhrada svědomí jako součást svobody myšlení svědomí a náboženského vyznání, Linde 2010, a Církve a náboženské společnosti, Leges 2014). Na…
více

David Kosař

je docentem na katedře ústavního práva a politologie a vedoucím Ústavu pro otázky soudnictví na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. V letech 2007–2013 byl asistentem soudce a posléze asistentem místopředsedy Nejvyššího správního soudu a v letech 2013–2016 asistentem soudkyně Ústavního soudu. V roce 2007 získal titul LL.M. na CEU a v…
více

Markéta Kos Mottlová

působí na Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze jako doktorandka. Ve své publikační činnosti se zaměřuje na koncepty politické reprezentace, politickou participaci žen a genderové kvóty v politice. Pracuje jako analytička v neziskové organizaci Fórum 50 %. Je členkou Rady vlády pro rovnost žen a mužů a předsedá Výboru pro…
více

Klára Cásková

je od roku 2010 soudkyní Okresního soudu v Blansku se specializací na civilní právo s cizím prvkem. V období let 2016–2017 soudila též věci péče o nezletilé a snažila se o přístup ovlivněný cochemskou praxí. Před svým jmenováním soudkyní působila jako justiční čekatelka, advokátní koncipientka a krátce též jako právnička-specialistka pro devizovou oblast…
více

Eva Petrová

je právničkou v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva, kde pracuje od roku 2001. Specializuje se na rodinně právní problematiku. Je lektorkou Justiční akademie, zejména v oblasti rodinného práva soukromého a veřejného, a členkou Sdružení opatrovnických soudců. Na Právnické fakultě Masarykovy univerzity vyučuje…
více

Pavel Uhl

studoval právo na Univerzitě Karlově v Praze a politologii na Masarykově univerzitě v Brně. Krátce pracoval jako právník v nevládní organizaci Člověk v tísni, později se stal koncipientem a posléze i advokátem, kterým je doposud. Živí se obecnou praxí a mírně se specializuje na veřejné právo; s neziskovým sektorem spolupracuje…
více

Kateřina Uhlířová

působí jako odborná asistentka na Katedře mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V rámci mezinárodního práva veřejného se zaměřuje zejména na mezinárodní trestní právo, diplomatické a humanitární právo a lidská práva. Pravidelně publikuje v českých a zahraničních vědeckých periodikách (např. International Journal of Refugee Law, Australian Law Journal,…
více

Andrea Baršová

pracuje dlouhodobě na Úřadu vlády v Sekci lidských práv, v současné době je ředitelkou Odboru lidských práv a ochrany menšin. Vystudovala historii a právo na Masarykově univerzitě v Brně a srovnávací ústavní právo na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Její publikační činnost se zaměřuje na otázky migrace, integrace, státního občanství a…
více

Jiřina Chmelová

vystudovala Právnickou a Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Po ukončení magisterského studia na Právnické fakultě pracovala jako asistentka soudce na Nejvyšším správním soudě. V současnosti je spolupracující advokátkou v advokátní kanceláři PRK Partners s.r.o., kde se specializuje na správní právo a soudní spory.
více

Katarína Šipulová

získala doktorát na Katedře evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a titul MSt v oboru Socio-legal research na Oxfordské univerzitě. Její hlavní oblastí zájmu je téma soudnictví v tranzicích a demokratizace států střední a východní Evropy. Působila jako vedoucí zahraničního oddělení Nejvyššího soudu a byla členkou několika výzkumných projektů…
více

Lucie Hrdá

je od roku 2008 samostatnou advokátkou se specializací na trestní a rodinné právo, domácí násilí a oběti závažných trestných činů. Byla 14 let členkou Bílého kruhu bezpečí a 11 let jeho poradkyní se specializací na traumatizované oběti. Dlouhodobě se snaží v očích široké veřejnosti detabuizovat témata domácího násilí, postavení obětí…
více

Jana Kvasnicová

vystudovala právo, genderová studia a sociální antropologii a nyní je doktorandkou na katedře ústavního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Pracuje v Kanceláři veřejného ochránce práv v odboru rovného zacházení již od jeho vzniku v roce 2009. Podílela se na výuce předmětu Právní klinika diskriminace a rovné zacházení vyučovaného a předmětu Gender a právo.…
více

Kristina Koldinská

je docentkou na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1997 pracuje na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, kde vyučuje oba předměty a garantuje a vyučuje kurzy zaměřené na evropské aspekty sociálního práva, a to i zahraničním studentům v kurzech LL.M. Rozsáhle publikuje v České republice a také s…
více

Gaby Khazalová

je novinářka a aktivistka. Vystudovala politologii a sociologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 pracuje v internetovém médiu Deník Referendum. Jako reportérka se věnuje zejména sociálním tématům. Publikovala cyklus analýz o krizi bydlení, reportážní seriál o problémech českého pohraničí či svědectví z balkánské uprchlické trasy. Píše také komentáře…
více

Aneta Majerčíková

pracuje v Sekci pro lidská práva a ochranu menšin na Úřadu vláda. Toho času je na rodičovské dovolené. Stála u zrodu iniciativy Šestinedělky (www.sestinedelky.cz) i SpoKojení, z. s. (www.spokojeni.org), neziskové organizace propagující informované rozhodování o výživě dětí bez komerčního vlivu, jejíž je nyní předsedkyní. Je členkou Pracovní skupiny k porodnictví pod Radou…
více

Šárka Dušková

je právničkou působící v oblasti ochrany lidských práv. Pracovala v několika českých neziskových organizacích, na Evropském soudě pro lidská práva a v současnosti působí v mezinárodní organizaci bránící práva lidí s duševním postižením. Studuje doktorský program zaměřený na lidská práva na Univerzitě v Essexu. Je členkou Výboru pro práva dítěte…
více

Barbora Platzerová

vystudovala právnickou a filozofickou fakultu UK, v současnosti vyučuje na Právnické fakultě Hangzhou Normal University v ČLR. Výzkum zaměřuje na rodinné právo a právní dějiny.
více

Zuzana Vikarská

působí jako odborná asistentka na Katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a zároveň jako asistentka ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové, s níž spolupracuje od ledna 2017. Profesně se zajímá především o právo ústavní, zdravotnické a evropské, které v minulosti rovněž vyučovala na univerzitách v Leuvenu a v Oxfordu. Je dlouholetou…
více

Pavla Špondrová

vystudovala sociologii, politologii a právo. Pracovala na Úřadu vlády v Sekci pro lidská práva, během českého předsednictví vyjednávala za EU v Radě Evropy nebo OSN. Po rodičovské vedla na Ministerstvu práce a sociálních věcí projekt 22 procent k rovnosti týkající se rovného odměňování. Nyní pracuje jako asistentka soudce na KS…
více

Radan Šafařík

vystudoval právo a mezinárodní vztahy na Masarykově univerzitě v Brně. V současnosti vede Odbor rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády ČR. Zastupuje Českou republiku v orgánech mezinárodních organizací a Evropské unie s působností v oblasti genderové rovnosti. Je členem Komise Rady Evropy pro rovnost žen a mužů či Správní rady Evropského institutu pro…
více

Linda Janků

působí jako právnička v Kanceláři veřejného ochránce práv, kde se věnuje oblasti azylového a cizineckého práva. Na Právnické fakultě Masarykovy univerzity vyučuje předměty zaměřené na tuto oblast. Vystudovala právo, mezinárodní vztahy a evropská studia na Masarykově univerzitě, kde následně absolvovala též doktorské studium v oboru mezinárodní právo veřejné. V minulosti dlouhodobě působila v neziskovém…
více

Petr Kalla

ukončil studia v roce 2001. Od té doby působí v advokacii, od roku 2006 jako samostatný advokát. V roce 2010 se začal věnovat problematice rodičovství LGBT* v oblasti mezinárodního práva a evropského práva, postupně se pak začal věnovat dalším právním otázkám, které se dotýkají života LGBT* osob. V rámci svých…
více

Zuzana Andreska

je absolventkou oboru Genderová studia a studentkou Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V současné době studuje na univerzitě v Utrechtu, kde se zaměřuje na problematiku mezinárodní ochrany lidských práv. Ve své publikační činnosti se zabývá feministickou kritikou práva; publikovala na téma genderových aspektů důchodového systému, práv transgender osob nebo genderově podmíněného…
více

Lucie Obrovská

nejprve působila v nevládním sektoru, kde se zabývala problematikou rovného přístupu ke vzdělání. Od roku 2010 pracuje v Kanceláři veřejného ochránce práv, kde se soustředí na oblast diskriminace a školského práva. Věnuje se školící a pedagogické činnosti, přednáší pedagogům a studentům pedagogické fakulty. Podílí se na projektu Ministerstva práce a…
více

Monika Hanych

je absolventkou mediálních studií a sociologie na Fakultě sociálních studií MU, práva na Právnické fakultě MU v Brně a mezinárodních lidských práv na Tilburg University v Nizozemí. V současné době dokončuje doktorát, v němž se zabývá mediálním obrazem vrcholného soudnictví v České republice a jeho dopadem na legitimitu soudnictví. Pracuje v Kanceláři…
více

Hana Lupačová

vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a postgraduální studium mezinárodního práva veřejného na Panevrópské vysoké škole v Bratislavě. Pracovala v nevládní organizaci SOZE, jako asistentka soudkyně na Nejvyšším správním soudě a nyní působí jako právnička v Kanceláři veřejného ochránce práv. Vyučovala právní kliniku uprchlického práva, nyní vyučuje cizinecké právo…
více

Marína Urbániková

působí jako odborná asistentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a na Ústavu pro otázky soudnictví Právnické fakulty téže univerzity. K jejím výzkumným zájmům patří například profesionalizace novinářů a žurnalistika jako profese, žurnalistické vzdělávání, nezávislost médií veřejné služby, mediální pokrytí voleb, objektivita médií,…
více

Věra Honusková

pracovala po skončení Právnické fakulty Univerzity Karlovy několik let v neziskových organizacích (Organizace pro pomoc uprchlíkům, Liga lidských práv), pak také jako koncipientka. Nyní působí jako odborná asistentka Katedry mezinárodního práva. Věnuje se podrobněji oblasti uprchlictví a migrace, zkoumá a také zkouší různé formy výuky. Publikuje, účastní se konferencí, je…
více

Barbara Havelková

je docentkou (Associate Professor) na Právnické Fakultě Oxfordské university a Tutorial Fellow in Law na koleji St Hilda’s tamtéž. Je absolventkou Právnické fakulty UK v Praze (Mgr. 2004, JUDr. 2005), Europa-Institutu Sárské University (LL.M. 2008) a Oxfordské univerzity (MSt 2010, DPhil 2013). Dlouhodobě se věnuje otázkám genderu a práva, feministickým…
více

Martina Grochová

získala doktorát na Katedře ústavního práva a politologie v Brně, kde obhájila disertační práci na téma Přístup k novým formám rodičovství jako součást práva na respektování soukromého a rodinného života. Ve své publikační a přednáškové činnosti se věnuje zejména právům dětí, přístupu k právnímu rodičovství a lidskoprávním přesahům rodinného práva. V současnosti pracuje jako…
více

Zuzana Candigliota

už více než 10 let působí jako právnička v Lize lidských práv, mezitím se stala advokátkou. Ve svém profesním i soukromém životě prosazuje svobodu a odpovědnost každého jednotlivce za sebe a svoji rodinu, méně státních zásahů do lidských životů a respekt k individualitě každého jednotlivce. Zaměřuje se na práva pacientů, rodiček, rodičů…
více

Ondřej Slačálek

působí na Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze jako odborný asistent. Odborně se věnuje zejména nacionalismu a sociálním hnutím. Publicisticky spolupracuje se Salonem Práva a A2larmem, v minulosti byl redaktorem Nového Prostoru, A2 a A-kontra. Působil také jako aktivista anarchistického, squatterského a antirasistického hnutí.
více

Petra Kalenská

je doktorandkou na katedře mezinárodního práva veřejného Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Získala titul LL.M. na švédské Univerzitě Lund v oblasti mezinárodního práva lidských práv. Od ukončení svých magisterských studií pracuje na Úřadě vlády v Sekci lidských práv, kde se nejdříve zabývala právy dítěte a nyní se zaměřila na rovnost žen…
více

Vojtěch Procházka

vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. V současnosti působí jako asistent soudkyně Ústavního soudu Kateřiny Šimáčkové. Je spoluautorem komentáře k zákonu o protiprávnosti komunistického režimu.
více

Martin Kopa

působil u Evropského soudu pro lidská práva (case lawyer), Nejvyššího správního soudu (asistent soudce Filipa Dienstbiera) a Ústavního soudu (asistent soudce Ludvíka Davida). Kromě toho učil ústavní právo, základní práva a dovednostní předměty na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V květnu 2018 však justici i akademii opustil a stal se advokátem.…
více

Adéla Hořejší

vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, je advokátkou, profesně se zajímá především o lidská práva, zdravotnické a rodinné právo. V oblasti porodnictví zastupuje zejména ženy, které byly během raného mateřství zasaženy na svých osobnostních právech. Ve sporu se státem o domácí porody zastupovala před Evropským soudem pro lidská práva Alexandru Krejzovou a…
více

Šárka Homfray

po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy téměř 10 let působila na Ministerstvu dopravy převážně při tvorbě a projednávání legislativy. Od roku 2017 pracuje jako právnička Odborového svazu státních orgánů a organizací, kde se věnuje zejména právnímu poradenství v oblasti státní služby a pracovního práva, kolektivního vyjednávání a platového odměňování. Je místopředsedkyní…
více

Věra Nováková

od r. 2004 působila jako právní čekatelka a r. 2007 byla jmenována státní zástupkyní. Její specializací byla trestná činnost mládeže a na mládeži, domácí násilí a sexuálně motivovaná trestná činnost, sociálně-právní ochrana dětí, dozor nad místy, kde je vykonávána ústavní výchova a obecná netrestní působnost, zejména omezení svéprávnosti a detenční…
více

Hana Havelková

je oborově ukotvena v sociologii a politické filozofii, ovlivněna zejména kritickou teorií tzv. Frankfurtské školy. Působila na Filozofickém ústavu AV ČR, po listopadu v Evropském středisku pro výchovu k lidským právům UNESCO, od roku 1994 v Institutu základů vzdělanosti UK, posléze na Fakultě humanitních studií UK, kde se stala první…
více

Veronika Bílková

je vedoucí Centra mezinárodního práva Ústavu mezinárodních vztahů a docentkou katedry mezinárodního práva Právnické fakulty UK. Vystudovala právo, politologii a francouzštinu v Praze. Absolvovala studijní či výzkumné pobyty na University of Cambridge, Northumbria University v Newcastlu, Columbia Law School v New Yorku, Université Paris II-Panthéon Assas či na Max Planck institutu pro srovnávací…
více

Naše kniha není jen odbornou publikací, ale je součástí důležitého procesu uvědomování a sebeuvědomování. Věříme, že jejím dalším přínosem bude i to, že představí mimořádné ženy – zpravidla právničky, které by neměly zůstat nepovšimnuty. Právě pro ně muselo být tak těžké si na psaní jednotlivých kvalitních odborných textů najít čas, mnohé z nich hledají své místo v profesním světě a současně bojují o vyvážené slaďování soukromého a pracovního života. Nadto je naše autorstvo tvořeno i několika muži. Je důležité, aby nás v naší snaze po spravedlivějším světě muži podporovali, a my jsme za to rády a věříme, že i oni se s námi cítí dobře. Přejeme si, aby naše čtenářstvo knihu přijalo jako nepředpojaté a otevřené představením odborných a společenských postojů, které spojuje zájem o spravedlnost a genderovou rovnost.

Jen otevřená diskuse, spravedlivě nastavená pravidla a jejich férová aplikace otevírají možnosti svobodného rozhodování každé lidské bytosti, tak, aby si opravdu každá mohla jít svou vlastní cestou za štěstím.

Aktuality

Nestihli jste první předstvení knihy Mužské právo v Praze 8. března? Jana Michaličková celou akci natočila, takže se teď můžete na záznam všech vystoupení a závěrečné diskuze podívat.

První prezentace naší knihy se bude konat 12. 8. 2020. Editorky K. Šimáčková a P. Špondrová představí knihu a genderový pohled na právo. Se svými tématy vystoupí několik vybraných autorek a autorů. Na akci se bude kniha prodávat se slevou 15 %. Více zde: https://t.co/oBRyTUuzgN

I letos proběhne tradiční Škola lidských práv. Vystoupí na ní editorky naší knihy Kateřina Šimáčková a Pavla Špondrová, které budou prezentovat genderový pohled na právo. Do 10. 7. se lze přihlásit na https://t.co/INY3alFrJT. Více se dovíte i na Facebooku: https://t.co/QV9KjHiHUR

Kniha @muzskepravo se už tiskne! Během prázdninových měsíců proběhne v Praze její křest spojený s představením knihy i několika autorek a autorů a jejich témat. Místo a datum co nejdříve upřesníme. Křest v Brně plánujeme na přelomu září a října v @MoravskaZemska. @WoltersKluwerCZ https://t.co/oD8IwHWlvH