příběhy

Andrea Baršová: Člověk mimo ženství a mužství. (O regulačních modelech ne/uznání intersexuality.)

Vanja se narodil v roce 1989 v Německu a do knihy narození byl zapsán jako dívka. S ženským, ale ani s mužským pohlavím a rolí se však neztotožnil. S odkazem na nestandardní skladbu svých chromosomů (X0) a za podpory kampaně Dritte Option (Třetí možnost) se proto rozhodl v roce 2014 domáhat soudní cestou, aby jeho intersexualita byla uznána a zápis […]

Andrea Baršová: Člověk mimo ženství a mužství. (O regulačních modelech ne/uznání intersexuality.) Read More »

Šárka Dušková: Pohlaví jako věc veřejná – právo na uznání pohlavní identity translidí

„Otázka, kterou si kladu, není ‚Jak podstoupit změnu pohlaví?‘, ale ‚Jak můžu začít žít autentický život?‘“[1] Tereza již mnoho let žije jako žena, přestože při narození ji okolí identifikovalo jako chlapce, a tak také byla vychovávaná. Od malička se v chlapecké roli necítila příliš dobře. I když se jí snažila vyhovět, hra s autíčky, fotbal

Šárka Dušková: Pohlaví jako věc veřejná – právo na uznání pohlavní identity translidí Read More »

Petr Kalla: Dvě matky?

Česká republika, rok 2009: Veronika se po úspěšných studiích v České republice vydala na studia do Velké Británie, odkud přijela navštívit své rodiče a vzala s sebou svou kamarádku. Zoe však není jen kamarádkou, je ženou, do které se Veronika zamilovala a kterou Veronika přijela rodičům představit jako svou partnerku. Veronika se sama musela srovnávat s myšlenkou, že

Petr Kalla: Dvě matky? Read More »

Kateřina Šimáčková: Náhradní mateřství v česku – hájemství reprodukčních klinik

Adéla už zkusila, co se dalo. Babské recepty na otěhotnění, umělé oplodnění, které však nemělo skoro žádnou šanci se udržet, i vážný rozhovor o adopci s Petrem. On však nechce mít žádné cizí dítě, chce, aby jeho firmu zdědil jeho syn, krev jeho krve. Zatím má sice Adéla pocit, že se na ni Petr nezlobí, že

Kateřina Šimáčková: Náhradní mateřství v česku – hájemství reprodukčních klinik Read More »

Martina Grochová: Jak se v Parlamentu mluví o ženách v souvislosti s asistovanou reprodukcí

Marie je úspěšnou manažerkou. Stojí v čele české pobočky nadnárodní korporace a je velmi dobře finančně zabezpečená. Že nemůže počít dítě přirozenou cestou, se Marie dozvěděla, když jí bylo 25 let. V té době byla zasnoubená s Jiřím. Když se později vzali, rozhodli se pro asistovanou reprodukci. Poté, co byla odebrána Marii vajíčka, se však dozvěděla, že ji

Martina Grochová: Jak se v Parlamentu mluví o ženách v souvislosti s asistovanou reprodukcí Read More »

Aneta Majerčíková: Právo na kojení aneb Kojení podporujeme, ale…

Její matka dlouho nekojila, stejně jako spousta žen před sametovou revolucí a mnohé její kamarádky. Ona-prvorodička se však rozhodla, že kojit chce. U gynekologa dostala těhotenský balíček s kojeneckou lahví, dudlíkem, spoustou reklamních brožurek, jak kojit a pečovat o dítě. Porod byl náročný. Po něm jí na pár minut přiložili dítě na hrudník a řekli

Aneta Majerčíková: Právo na kojení aneb Kojení podporujeme, ale… Read More »

Zuzana Candigliota: Jak byly vymýceny porodní báby v českých zemích

„Na oddělení naštěstí pracovala i jedna citlivá porodní asistentka, Bc. X X. Ráda ženám nabízela i jinou porodní polohu než polohu na zádech, běžně praktikovanou a kontraproduktivní. Směla jsem s ní být u porodu ženy, která rodila v poklidu. Pomalu se otočila na bok, za chvilku byly vidět vlásky miminka, vše probíhalo dobře. Hlavička už

Zuzana Candigliota: Jak byly vymýceny porodní báby v českých zemích Read More »

Adéla Hořejší: Porodnické násilí. Jak (staří) muži rozhodují o tělech (mladých) žen

Anna Procházková jde v noci městem a nese své dítě. Přijde na rozcestí tří ulic, jedna je tmavá, jedna slepá a jen poslední osvětlená, vydá se tedy po ní. Najednou k ní přijde muž, nabídne jí drogy a vyzdvihne pouze jejich pozitivní účinek. Vzápětí přistoupí další lidé, povalí ji na zem, kde ji drží, někdo sebere a

Adéla Hořejší: Porodnické násilí. Jak (staří) muži rozhodují o tělech (mladých) žen Read More »

Eva Petrová: Čekání romských žen na odškodnění za nucené sterilizace

Paní Gita je matkou dvou synů. První chlapec se narodil císařským řezem. Po téměř třech letech znovu otěhotněla. I druhý porod byl komplikovaný. V době, kdy ležela v bolestech na porodním sále, jí byl dán k podpisu nějaký dokument. Měla velké bolesti a strach, protože docházelo ke komplikacím. V tu chvíli lékaři věřila. Dokument podepsala, aniž by byla zpravena

Eva Petrová: Čekání romských žen na odškodnění za nucené sterilizace Read More »