Vanja se
narodil v roce 1989 v Německu a do knihy narození byl zapsán jako dívka.
S ženským, ale ani s mužským pohlavím a rolí se však neztotožnil.
S odkazem na nestandardní skladbu svých chromosomů (X0) a za podpory
kampaně Dritte Option (Třetí možnost) se proto rozhodl v roce 2014
domáhat soudní cestou, aby jeho intersexualita byla uznána a zápis ohledně
jeho pohlaví (Geschlecht) změněn na „inter/divers“
anebo „divers“.
Možnost, existující v Německu od 1. listopadu 2013, aby údaj
o pohlaví byl z matriky pouze vymazán, odmítl. Spolkový ústavní soud
mu dal v říjnu 2017 za pravdu.[1]
Nutí-li zákon osoby, které se nemohou trvale přiřadit k ženskému či mužskému
pohlaví, aby svoje pohlaví úředně zaznamenaly, ale nepřipouští žádný jiný
pozitivní zápis než ženské či mužské pohlaví, porušuje jejich práva.
V prosinci roku 2018 přijal německý parlament zákon, který upravuje zákon
o osobním stavu[2]
tak, že umožnuje intersexuálním lidem zvolit si pohlaví ženské nebo mužské,
údaj o pohlaví neuvádět a nově též uvést své pohlaví jako „divers“. V
Německu se tak „zpochybnění systému dvou pohlaví a genderů“ skrze výzvu
intersexuality[3]
stalo právní realitou.
[1] Rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu (Bundesverfassungsgericht), prvního senátu, ze dne 10. 10. 2017, sp. zn. BvR 2019/16. Dostupné na: http://www.bverfg.de/e/rs20171010_1bvr201916.html (cit. 21. 9. 2019).
[2] Zákon o osobním stavu (Personenstandsgesetz) z 19. 2. 2007 (BGBl. I S. 122). Výraz „Personenstand“(osobní stav) určuje podle zákona postavení člověka ve společnosti vyplývající ze znaků rodinného práva, včetně jeho jména a příjmení. Osobní stav zahrnuje údaje o narození, o uzavření manželství, založení životního partnerství, o úmrtí a o rodinněprávních skutečnostech a skutečnostech, vztahujících se ke jménu a příjmení (§ 1 odst. 1 citovaného zákona). Zákon o osobním stavu stanovuje též zákonné podmínky pro změny úředně evidovaného osobního stavu.
[3] Srov. FAFEJTA, M. Intersexualita jako zpochybnění systému dvou pohlaví a genderů. Kultura – média – komunikace: speciál, 2009, s. 91–106.
Jak dokazují řecké mýty, lidstvo si již od starověku bylo vědomo toho, že existují lidé, jejichž pohlaví není jednoznačné. Jen málo právních řádu však doposud na tuto skutečnost reagovalo. Pokud však společnost s ohledem na nejnovější medicínské poznatky dospěje k přesvědčení, že není věcně ani morálně správné setrvávat na stanovisku, že lidé se dělí výlučně na ženy a muže, jak může reagovat na toto zjištění v právní sféře?