Klára Cásková: Mohou si cizinky v České republice dovolit mít děti?

Tetyana je vysokoškolsky vzdělaná Ukrajinka, která se z ekonomických a politických důvodů spolu se svým manželem v roce 2010 přestěhovala do České republiky. Oba zde po celou dobu pobývají legálně a pracují na základě pracovního povolení v sektoru zdravotnictví. Oba manželé prostřednictvím svého zaměstnavatele odváděli příspěvky do českého systému veřejného zdravotního pojištění. Po pěti letech v ČR se Tetyana s manželem rozhodli založit rodinu a Tetyana otěhotněla. Protože však čekala dvojčata, je prvorodička a je již „vyššího“ věku (36 let), bylo její těhotenství lékaři vyhodnoceno jako rizikové a musela záhy zůstat doma. Zaměstnavatel s Tetyanou po skončení stávajícího pracovního poměru na dobu určitou (měla pracovní smlouvu na dobu do 30. 6. 2015) neuzavřel novou pracovní smlouvu. Tetyana věděla, že je tu možnost komerčního pojištění a byla připravena si je zaplatit. Jednání s pojišťovnami však byla zdlouhavá a komplikovaná, pro většinu pojišťoven bylo její aktuální těhotenství důvodem pro neuzavření pojistné smlouvy. V srpnu 2015 pak Tetyana předčasně porodila dvojčata, která musela strávit 1,5 měsíce v inkubátoru. V současnosti po Tetyaně porodnice soudně vymáhá statisícové částky za zdravotní péči poskytnutou jí i jejím dvěma novorozeným dětem, neboť ani ona, ani její děti nebyly v době hospitalizace zdravotně pojištěni.

Příspěvek vykresluje reálný dopad české právní úpravy zdravotního pojištění na cizinky z nečlenských států EU a jejich novorozené děti. Autorka popisuje problematičnost současného stavu, vymezuje základní pojmy problematiky a řeší esenciální otázku, kdo má nést náklady za neodkladnou péči. Zároveň navrhuje několik možných legislativních opatření vedoucích k odstranění současného stavu, který dle autorky vede k nedovolené nepřímé diskriminaci.