Příspěvek obsahuje osobní reflexi toho, jakým způsobem se myšlenka genderové rovnosti (jakkoliv pojmenovaná či uchopená) promítala do ideového zázemí a faktického fungování československé opozice období let 1968 až 1989. Dívá se též na trestněprávní represi, kterou tehdejší systém usiloval o potlačení této opozice, specificky vedenou proti ženám z disentu.