Jana Kvasnicová: Sexistické dobré mravy a reklama

Devět z deseti žen doporučuje přípravek na praní a mytí nádobí. Matky si nemohou vzít volno, protože jejich partner nezvládne péči o děti. Mladé ženy se vdávají za staré muže, které si „berou jen pro peníze“. Ve vztahu k mužům si ženy neušetří žádnou výčitku na nejrůznější maličkosti, až muž bez jediného slova uklidí tři nepříjemné milenky a místo nich získá sympatického kamaráda, anebo si představuje ideální svět, v němž je možné „ženu vypustit“. I muži přitom mají „své dny“. Mladé atraktivní ženy magicky přitahují muži, kteří jsou jejich nadřízenými v práci, a s pomocí medikace se z nich prakticky kdykoliv může stát „sexuální ďábel“. Pokud máte trable s půjčkami, úvěrová společnost s Vámi zvládne i dvě najednou a přihodí k tomu i pár nahých holek. Nahá žena poslouží se skleněnou deskou na zádech klidně jako konferenční stolek, či se stínítkem místo hlavy jako stojací lampa. Ženy po padesátce jsou jako ojetý automobil. Pokud jsou atraktivní, jsou stále použitelné.

Příspěvek zkoumá vliv definování zakázané reklamy jako rozporné s dobrými mravy na praxi dozorových orgánů. Na úvod vymezuje sexistickou reklamu a nástroje její regulace. Dále se zabývá výkladem pojmu dobrých mravů, diskriminace a snížení důstojnosti ve vztahu k sexistické reklamě. Na závěr uvádí příklady z rozhodovací praxe dozorových orgánů o sexistických reklamách, v nichž shledaly rozpor s dobrými mravy.