Alena je Romka, pochází z chudé rodiny, se svým manželem a čtyřmi dětmi žijí na ubytovně na předměstí Kladna, kam se před měsícem přestěhovali, aby byla blíže své sestře. Její manžel je dva měsíce ve výkonu trestu odnětí svobody. Poté, co nebyla schopná zaplatit nájem na ubytovně, protože jí nepřišel doplatek na bydlení, sdělí jí majitel ubytovny, že musí byt do konce měsíce i s dětmi opustit.
Příspěvek po teoretickém úvodu do fenoménu ženské chudoby upozorňuje na problémy českého systému pomoci v hmotné nouzi ve vztahu k ženám, jež jsou chudobou ohroženy více než muži, a stávají se tak obětí nepřímé diskriminace. Dále se věnuje specifické situaci žen bez domova a na závěr navrhuje několik legislativních změn, jež by mohly chudobu žen v České republice zmírnit.