je oborově ukotvena v sociologii a politické filozofii, ovlivněna zejména kritickou teorií tzv. Frankfurtské školy. Působila na Filozofickém ústavu AV ČR, po listopadu v Evropském středisku pro výchovu k lidským právům UNESCO, od roku 1994 v Institutu základů vzdělanosti UK, posléze na Fakultě humanitních studií UK, kde se stala první předsedkyní Akademického senátu. Byla také řadu let předsedkyní Českého helsinského výboru. Od roku 1991 se zabývá genderovou problematikou, zejména analýzou genderové kultury za socialismu a v transformaci a otázkami žen v politice. Publikovala řadu statí česky, německy a anglicky, jejichž výběr je obsažen v publikaci editorek V. Sokolové a L. Kobové Odvaha nesouhlasit. Feministické myšlení Hany Havelkové (2019). V letech 2009–2015 vedla výzkumný projekt, jehož výstupy jsou publikace Vyvlastněný hlas. Proměny genderové kultury české společnosti 1948–1989 (spolu s L. Oates-Indruchovou, 2015) a anglická verze Politics of Gender Culture under State Socialism (2014), která byla v roce 2015 oceněna Britskou asociací pro slavistická a východoevropská studia (BASEES) jako nejlepší odborná publikace o genderové problematice v regionu.