Do uzávěrky již zbývá pouze několik minut. Reportér zuřivě dopisuje svůj příspěvek odhalující závažný politický skandál. Navzdory výhrůžkám a zastrašování na něm pracoval několik dní téměř v kuse, pouze s krátkými přestávkami na spánek. Díky svým kontaktům věděl, koho se zeptat, a díky své intuici poznal, které zdroje přesvědčí spíše tlakem, které naopak svým šarmem. S úlevou odevzdává svůj text, šéfredaktor mu zase jednou odpouští jeho přebujelé ego, nedodržování termínů i arogantní vystupování a s uznáním ho poklepává po rameně. Reportér již za tmy odchází z redakce, cestou se zastaví na pár skleniček v nedalekém baru, a pozdě v noci se vrací do svého prázdného bytu.
Příspěvek zkoumá strukturu českého žurnalismu z hlediska pohlaví. Zabývá se otázkou, proč je ženský hlas v médiích důležitý. Dále analyzuje zastoupení žen v českých médiích, profil českých novinářek a studentek žurnalistiky a bariéry, jimž musí čelit, přičemž vzorce a mechanismy, na něž příspěvek upozorňuje, mají širší platnost a lze je sledovat i v jiných povoláních, třeba v advokacii nebo soudnictví. V závěru navrhuje opatření, která by mohla vést k vyrovnanějšímu zastoupení žen v médiích.