Historická perspektiva

Pavel Uhl: Role žen v československém disentu a její odkaz pro polistopadový vývoj

Příspěvek obsahuje osobní reflexi toho, jakým způsobem se myšlenka genderové rovnosti (jakkoliv pojmenovaná či uchopená) promítala do ideového zázemí a faktického fungování československé opozice období let 1968 až 1989. Dívá se též na trestněprávní represi, kterou tehdejší systém usiloval o potlačení této opozice, specificky vedenou proti ženám z disentu.

Pavel Uhl: Role žen v československém disentu a její odkaz pro polistopadový vývoj Read More »

Andrea Baršová: Československá revoluce 1918/19: konec mužského řádu?

Františka Plamínková,[1] učitelka a jedna z nejvýznamnějších osobností českého ženského emancipačního hnutí, vítala československou národní revoluci let 1918/19 nejen jako osvobození národa, ale též jako zrovnoprávnění žen: „Pro ženu prohlášení svobody národa bylo prohlášením jejich lidských práv!“ Pro ni i další liberálně smýšlející aktivistky znamenaly vzrušené měsíce revoluce naplnění jejich snah a příslib odstranění všech nerovností:

Andrea Baršová: Československá revoluce 1918/19: konec mužského řádu? Read More »

Hana Havelková: Kořeny genderových právních nerovností v modernitě.

„Pro něj se hudba stane možná povoláním, zatímco pro Tebe může a měla by vždycky být ozdobou a nikoliv základem tvého konání; jemu je proto třeba promíjet ctižádost, dychtivost uplatnit se v každé záležitosti, která se mu zdá důležitá, neboť se k tomu cítí povolán, avšak tebe nectí o nic méně, že ses v podobných

Hana Havelková: Kořeny genderových právních nerovností v modernitě. Read More »