Barbara Havelková a Zuzana Andreska: #metoo v České republice aneb Obrana patriarchátu proti neexistujícímu hnutí

Známý a uznávaný filmový producent si pozval mladou herečku, aby probrali její roli v jeho nadcházejícím filmu. Když dorazila do lobby jeho hotelu, kde se setkání mělo konat, jeho asistent ji poslal do producentova hotelového pokoje. Tato změna místa ji přišla zvláštní, ale měla pocit, že si nemůže dovolit se proti ní ohrazovat. Producent ji ve svém pokoji přivítal v županu a zavedl ji do své ložnice. Celá situace jí byla nepříjemná, ale nechtěla si jej znepřátelit či se prezentovat jako světa neznalá a prudérní. Když dorazili do ložnice, producent se celý odhalil a požádal ji o masáž. Když odmítla, povalil ji na postel a začal líbat a osahávat. Nakonec se mu vymanila. Než vyběhla z pokoje, producent na ni křičel, ať si nemyslí, že si bude stěžovat – nikdo by jí nevěřil a on by ji žaloval pro pomluvu.

Příspěvek představuje právní rámec ochrany před obtěžováním a identifikuje některé jeho nedostatky, přičemž zdůrazňuje, že efektivní boj je třeba vézt zejména v rovině kulturní a společenské. Na základě analýzy příspěvků prezentovaných na konferenci „Právní aspekty kampaně #metoo“ identifikuje devět aspektů českého diskurzu o obtěžování, které představují překážky účinného boje. Mimo jiné poukazuje na nepochopení, že obtěžování není motivováno „přirozenými“ sexuálními pudy, nýbrž představuje strukturální problém, umožňovaný určitým kulturním prostředím.